Ranní vítání
Určitě i na vás někdy vykouklo video, jak se v některé ze zahraničních škol vítají děti ráno s učitelkou. Já jsem takové video viděla poprvé asi dva roky zpátky a nebyla bych to já, abych něco tak bezvadného hned nevyzkoušela. Pod takovými videi se většinou najde velké množství komentářů typu, že je to sice pěkné, ale u nás nerealizovatelné. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
Samozřejmě je nejprve potřeba promyslet organizaci. V době, kdy jsem vítací video viděla poprvé, jsem pracovala v Lesním klubu. Součástí každodenního režimu bylo společné setkání v "hnízdečku". A tak jsme vítání zkusili zařadit při scházení se v něm. Záměrně píšu zkusili, protože o zkoušení to je. Zkusit to nějak a když se to neosvědčí, zkusit to jinak. My jsme nakonec u této organizace vítání zůstali a na video se můžete podívat ZDE.
Také je potřeba promyslet, jaké druhy vítání dětem nabídnout. V zahraničních videích mají různé druhy různě ztvárněných druhů vítání (objetí, pohlazení, placák, pěstičky, podání ruky, tanec apod.). Já jsem si došla ke třem druhům: srdíčko - objetí, ruce - "placák", tančící postavy či nota - tanec. Určitě by se dalo v tomto směru spolupracovat s dětmi - společně vymyslet či vybrat, jakými způsoby se spolu budeme vítat. Ale myslím si, že pro úplný začátek je rozhodně dobré přijít s něčím svým, aby si děti mohly vyzkoušet o co jde, a následně si na to "sednout" společně.
Mohlo by se zdát, že alternativní základní a mateřské školy mají k takovému způsobu vítání blíže, že ho snadněji do svého režimu zakomponují. Ale možnosti má i klasická mateřská škola. Nutno říci, že já sama jsem v předešlé mateřské škole nedokázala najít ten správný režimový moment, kdy toto vítání zařadit. Letos jsem ho ale našla a mám z toho velkou radost.
Děti se v naší mateřské škole schází ráno v jedné ze tříd, já si pak v sedm hodin odvádím děti do naší třídy. Tyto děti při příchodu do třídy čekají u dveří a s každým z nich se na základě jeho výběru přivítám. Většinou to bývá tak 5 dětí. Ostatní chodí do školky později a s nimi se vítám hned při jejich příchodu do třídy.
Za velké plus tohoto způsobu vítání považuji to, že se skutečně s každým dítětem osobně přivítám a nehrozí, že někdo "proklouzne" nebo že bych na dítě volala pozdrav z druhé strany místnosti. Děti při příchodu do třídy pozdraví a čekají u dveří než přijdu. Myslím, že děti mají toto vítání rády, do vítání se dokonce začali zapojovat mladší sourozenci dětí. Bylo zajímavé sledovat, jak zpočátku děti volily hlavně "placáky" a nyní již většina dětí ukazuje na srdíčko.
Určitě tedy zavedení tohoto způsobu vítání vřele doporučuji.
Komentáře
Okomentovat