Všichni jsme tu kamarádi

Týden zaměřený na spolupráci, kooperaci a sounáležitost byl provázen příběhem Papuchálků Petra a Pavla z knihy Petra Horáčka Papuchalk Petr.

Při plánování mi byla velkou pomocí celá kapitola věnovaná právě práci s touto knihou v publikaci Rok mateřské škole v činnostech - PODZIM.

Dále jsem pracovala s pracovními listy věnovanými této knize, které jsou volně ke stažení přímo na webovkách Portálu. Doporučuji zde projít i profily dalších knih Petra Horáčka, protože Papuchalk Petr není jedinou knihou, ke které jsou pracovní listy vytvořeny a byla by škoda je nevyužít.

Týden jsme začali seznámením s knížkou a jejím příběhem - pracovali jsme s doplňujícími otázkami při čtení, např. "Kdo je podle vás Petr, kdo Pavel?", "Co byste poradili Petrovi a velrybě?". Po dočtení ještě následovaly otázky týkající se pochopení a zapamatování příběhu: "Čím Pavel Petra rozesmál?", "Koho potkal Petr?", "Jaké ptáky potkala velryba s Petrem?"

Petr a Pavel byli nejlepší kamarádi. "Jaký je tvůj kamarád?" Děti měly možnost sdělit ostatním dětem kdo je jejich kamarád a jaký je.

Vyzkoušeli jsme si také nápad, který jsem našla v knize Nápadníček a to "Společnou cestu", kdy děti ve dvojicích mají projít cestu na koberci vyznačenou malířskou páskou. Tato cesta zůstala na koberci celý týden a děti si ji společně s kamarády procházely i během spontánních her.

Příští den jsme se od rána pustili do malování temperami ve dvojicích. Děti měly za úkol najít si kamaráda, se kterým se do malování pustí a domluvit se s ním co a jakými barvami budou malovat. Malování bylo pro děti velmi lákavé a možná i díky tomu malovaly děti i s kamarády, se kterými si třeba běžně nehrají. Mnohdy tak právě tak u tohoto malování vznikala nová kamarádství a děti se mohly ještě lépe navzájem poznávat. 

Děti malování bavilo natolik, že samy prosily o to, aby mohly s kamarády malovat i další den. Jedna dvojice kamarádů dokonce během dvou dnů, kdy bylo malování k dispozici, namalovala tři obrázky s Minecraft příběhem na pokračování (jednalo se o chlapce, které není vůbec snadné pro něco nadchnout a zde naprosto ožili)

K malování jsme se vrátili i při řízené činnosti a děti se mohly podělit o dojmy ze společného malování - jak se jim malování s kamarádem dařilo a zda se zvládly společně domluvit.

Pavel Petra často rozesmál. V rámci řízené činnosti děti zkoušely kamaráda ve dvojici rozesmát. Poté mohly ukázat i ostatním dětem, jak kamaráda rozesmáli. U této činnosti jsme si užili opravdu spoustu legrace.

Jednoho dnem když se spolu potápěli. Takto příběh pokračuje, já jsem však v této chvíli děti zatím jen seznámila s tím, že za dva dny (následující den probíhal Narozeninový den) budeme zkoumat, zda se vybrané hračky potopí a již nyní mohou přemýšlet, jaké hračky ke zkoumání si vyberou.

...přišla bouře. Velká, VELKÁ bouře. Následovala diskuze "Co se při bouři děje?" a k několika pojmům jsme si přiřadili pohyb a vyzkoušeli svou pozornost: déšť - ťukání prsty, blesky - tleskání, hromy - dupání,..

Petr se v bouři ztratil. Zahráli jsme si obecně známou hru "Hledám kluka, holčičku..". Nakonec jsme se s velkou radostí "našli" všichni včetně paní učitelek - což si vyžádaly samy děti.

Následující dopoledne bylo ve znamení oslav narozenin. Já jsem tento den měla odpolední a po odpočinku jsem dětem připravila tematické pracovní listy z publikace od Raabe a materiálu z Portálu zmíněné výše. Pracovní list "Jak se Petr ztratil k velrybě" jsem dětem připravila i na flipchart.

Pracovní listy ještě byly k dispozici i v dalších dnech.

Další den nás čekalo bezva bádání. Inspirovala jsem se v knize Jak si Alenka a Toník hlavy lámali a jejím pokračování. A na základě badatelských pokusů v této kniha připravila vlastní i s pracovním listem. 

Děti měly za úkol najít si ve třídě 5 hraček, které mohou do vody (ne plyšák, ne dřevěná hračka,..). Tyto hračky jsem jim vyfotila na tablet a fotky vytiskla. Děti si je poté nalepily do okýnek v pracovním listu. Nyní se zamyslely nad tím, zda si myslí, že se daná hračka potopí nebo nikoli a svou domněnku zaznamenaly. Následně přišla očekávaná část a to vlastní pokus. Do pracovního listu poté zaznamenaly, zda se jejich hypotéza potvrdila nebo ne. Díky focení a tisku obrázků byla činnost organizačně trochu náročnější. Bylo ale díky tomu možné, aby si každé z dětí vybralo hračky dle vlastního výběru a nikoli předem připravené.

V rámci řízené činnosti jsme poté nad objevy diskutovali. Zvláště nad tím, které hračky děti očekávaly, že se potopí a nestalo se tak.

Na konci týdne nás ještě čekalo cvičení. Inspirovala jsem se v publikaci Hany Volfové Pohybové hrátky 2, kde jsem vybrala cviky a hry ve dvojicích, které jsme oživili novými látkovými balonky.

Částečně řízené činnosti:

Tento týden pro ně mnoho prostoru nebylo, proto v nich budeme pokračovat i další týden. Největším lákadlem pro děti byl v tomto týdnu vláček s drahokamy.

Matematické představy

Vláčky jsou od Pavly Pundové, nepoužila jsem ale papírové drahokamy, nýbrž jsem objednala "opravdové" plastové z Aliexpressu. Objednala jsem 4 balení smíšených kamínků a je jich několik barev v dostatečném množství tak, aby mohly děti přiřazovat drahokamy v určeném množství i dle barev vagonků. Dětem jsem ale nechala volnost v tom, zda budou třídit i dle barev nebo ne.

Zrakové vnímání

Děti skládaly pastelky dle předloh od Lenky Štěpánkové.

Vnímání času

Sestavení obrázků režimu dne dle časového sledu - materiály z Klokanova kufru.