Edukativně stimulační skupiny - tipy
V následujícím článku zkusím sepsat svoje "vylepšováky" ke skvělému programu pro předškoláky, Edukativně stimulačním skupinám.
Jelikož skupinky vedu již několikátý rok a to i ve více "turnusech", postupně vychytávám různé mouchy. Spíše tedy co se týká organizace, obsahově jsou "Skupinky" vytvořeny skvěle a netřeba na nich skoro nic upravovat (mohlo by to být ke škodě a narušit promyšlenost jednotlivých činností a jejich návaznost).
Co jsou Edukativně stimulační skupiny?
- Jedná se o program, který si klade za cíl komplexní a systematický rozvoj předškolních dětí. Hravou formou podněcuje schopnosti, dovednosti a funkce důležité pro zvládání trivia (čtení, psaní, počítání).
- Snaží se v dětech probouzet zvídavost, pomáhá jim postupně si zvykat na cílenou práci, soustředit se na činnosti úkolového typu, pracovat a komunikovat v kolektivu, dodržovat pravidla atd.
- Poskytuje ucelený systém předškolního vzdělávání, který poukazuje na dílčí oblasti vývoje, jejich vzájemnou propojenost a podmíněnost, také na posloupnost vývoje.
- Postupuje po krocích od jednoduššího ke složitějšímu, od snadnějšího k obtížnějšímu, od dílčího ke komplexnějšímu.
- Je rozvržen do 10 lekcí. Každá lekce má svou pravidelnou strukturu, jednotlivé činnosti se střídají a navazují na sebe.
- Lekce má přibližně hodinové trvání.
- Ve skupině je 6 - 8 dětí. S dítětem je vždy přítomen jeden z rodičů (předem důrazně nedoporučuji přítomnost mladších sourozenců)
- Proč je vhodná přítomnost rodiče: rodiče získávají systém podnětů pro práci s dítětem, praktické ukázky co a jak s dítětem dělat, v jaké posloupnosti a jak rozvíjet potřebné schopnosti. V závěru každé lekce rodiče dostávají další náměty (pracovní listy, doporučené hry a cvičení pro domácí práci). Vidí jak dítě reaguje, jak se zapojuje. Vytváří si reálnější náhled na schopnosti dítěte, co již zvládá, čemu je zapotřebí se více věnovat. Lépe porozumí možnostem a potřebám dítěte. Zároveň má příležitost naučit se s dítětem lépe komunikovat, spolupracovat.
(z publikace J. Bednářové a V. Šmardové -
Edukativně stimulační skupiny pro děti předškolního věku,
která je k dispozici pouze absolventům kurzu)
Program je opravdu skvěle sestaven, publikace ke kurzu srozumitelná a k dispozici je i obsáhlá obrazová příloha (Ještě než obrazová příloha vznikla, musely si paní učitelky hledat pomůcky k jednotlivým činnostem vlastní. Já jsem byla v jednom z prvních kurzů, kde byla představena i obrazová příloha - "Skupinky" jsou tak připraveny "na zlatém podnose"). Vedení "Skupinek" se tedy netřeba bát již od první lekce. Vnímám, že nepříjemná může být pro mnohé lektory přítomnost rodičů. Věřím ale, že ostych se dá překonat. Rodiče nepřišli proto, aby kontrolovali naši práci, mají zájem rozvíjet své dítě.
Až v publikaci Diagnostika dítěte předškolního věku 2 jsem zjistila, že "Edukativky" jsou prvním výtvorem dua Bednářová a Šmardová a až v návaznosti na ně vznikla Diagnostika dítěte předškolního věku. O to víc mě fascinuje, jak dobře je program vymyšlený a kromě doplnění obrazové přílohy nebylo potřeba v něm za ty roky nic zásadního měnit.
Loni jsem ještě před "náborem" do skupinek dalšího školního roku připravila Ukázkovou lekci skupinek. Tedy jakousi nultou lekci, kterou jsem sama sestavila a pozvala rodiče s dětmi, aby si mohli zažít, jak skupinky mohou probíhat. Věřím, že tento krok mohl mnohým usnadnit rozhodování a rozehnat obavy z neznámého. Tuto nultou lekci se někdy pokusím zpracovat do samostatného článku. Rodiče ode mne dostávají na této lekci či mimo ni letáček ke skupinkám.
Přihlašování do skupinek řeším již v předstihu, abych včas zjistila, do kolika skupin bude potřeba děti rozdělit a objednala materiály pro všechny děti. Dříve jsem si také již o prázdninách třídila pracovní listy do jednotlivých lekcí, letos jsem zvolila pro mě jednodušší cestu, o které se zmíním níže.
Na začátku školního roku vždy doladíme data, dny a času jednotlivých lekcí. První lekci začínáme koncem září. Poté plánuji lekce s ohledem na další školní akce apod. (v podstatě podle své vytíženosti). Snažím se, abychom do konce roku zvládli 4 lekce (zpravidla vynechávám prosinec, který je nabitý akcemi ze všech stran). Někdy tedy lekce vyjde jednou za měsíc, jindy po dvou týdnech.
Po novém roku opět ladím data s ohledem na jiné akce a snažím se vynechat červen, kdy mám již zkušenost, že rodiče s dětmi jdou raději k vodě než na skupinky (a já se jim nedivím). Opět tedy vychází lekce zpravidla jednou za měsíc, někdy jednou za čtrnáct dní. Takovéto odstupy se mi osvědčily. Když jsem mívala lekce po dvou týdnech, připadalo mi, že se na děti (zvláště u lekcí 6, 7, 8) příliš chvátalo. A rozhodně se mi neosvědčilo končit lekce třeba v únoru či březnu (pokud jsme měli lekce po dvou týdnech od podzimu). Děti prostě dozrají pro zvládnutí posledních lekcí až v květnu a červnu.
Nyní budu postupně fotit a sepisovat "vychytávky" k jednotlivým lekcím (tak jak mi letos budou lekce následovat, článek tedy bude dokončen nejspíš na začátku června).
1. lekce
.jpg)
Každá z kapes je nadepsána oblastmi úkolů tak, jak za sebou v lekci navazují. Každá z činností má tedy svou přihrádku.
Na deskách mám hned při otevření na nálepce vlevo napsáno, co nemám zapomenout připravit pro děti, které se Skupinek nezúčastní. Vpravo sepisuji, jaké pomůcky navíc je potřeba k lekci připravit (u 1. lekce nic navíc potřeba není, proto zde nálepka není)
Strukturu každé lekce mám nyní okopírovánu a zalaminovánu. Dříve jsem měla při ruce celou příručku, ale už je po těch mnoha a mnoha lekcích v rozkladovém stavu (a i když jsem si pořídila novou, brzy by se dočkala stejného osudu).
Protože se děti na Skupinkách, které vedu vždy vzájemně znají, změnila jsem první činnost na tichou poštu.
U každého úkolu mám vloženu kartičku. Podklad tvoří tvrdý barevný papír v barvě oblasti (vycházím z barev mých soviček). Na barevném papíru je vlepený okopírovaný výstřižek z příručky s instrukcemi k činnosti. Nemusím tak před každou lekcí procházet celou příručku a připomínat si, jak se má s kterou činností pracovat (ani po tolika lekcích si všechny činnosti dopodrobna nepamatuji - přeci jen probíhá každá lekce jen jednou za rok).
Součástí většiny lekcí je procvičení prstů s básničkou. Dříve jsem básničky říkala sama, děti opakovaly. Rodiče se ale docela ochotně přidávali, tak jsem básničky napsala na barevný papír a nalepila na viditelné místo. Básničku tak četli se mnou. Dokonce se mi stávalo, že si básničku fotili, aby ji mohli doma s dětmi také procvičovat. Letos jsem z básničky v Canvě vytvořila plakátek.
V dalších přihrádkách, týkajících se grafomotoriky, mám již z pracovních sešitů dětí vytahány příslušné listy.
Přílohy z obrazové přílohy mám roztříděny v papírových obálkách, toho času nakoupených v Lidlu. Musím říci, že jsou velmi trvanlivé. U 6. úkolu jsou instrukce na dvou kartičkách - oranžové a červené, protože se úkol dotýká těchto dvou oblastí.
I v případě, že k úkolu nenáleží žádná obrázková příloha, má svou přihrádku, ve které jsou pouze na kartičce okopírované instrukce.
U osmého úkolu mám připraveny nakopírované papíry s proužky - bylo vážně zdlouhavé čárkovat tolik papírů.
Obrazové přílohy mám popsány stejně jako je uvedeno v instrukcích.
Na konci každé lekce ještě rodičům shrnu, co jsme při činnostech procvičovali, k čemu je to dobré a jak případně mohou tu kterou oblast dále procvičovat. K tomu mám při ruce své taháky.
Z první lekce si rodiče odnáší list s obrázkem správného držení tužky, básničku Vezmi palec, ukazovák a básničku pro procvičení prstů. Také jsem okopírovala instrukce z Kreslení před psaním. Některé z úkolů mají na první pohled nejasné zadání a mám vyzkoušeny všelijaké způsoby, jak instrukce k pracovním listům přidělat. Nakonec jsem se rozhodla letos zkusit toto. Rodiče si budou sami doma instrukce dohledávat. V dalších letech už by nemuselo být potřeba instrukce kopírovat, budu jim dávat domů obaly pracovních sešitů letošních dětí - těm už k ničemu nebudou.
Děti ode mě dostávají na první lekci:
- trojhrannou tužku Koh-i-noor. K tomuto jsem se rozhodla už před lety poté, co mi děti nosily ukázat pracovní listy vyplněné propiskami.
- hodnotící razítka - Sluníčka. Děti si mohou samy ohodnotit, jak se jim pracovní list podařil.
- Na konci lekce si také vyberou samolepku. Dříve jsem jim samolepky dávala sama k pracovním listům k domácímu procvičování, které jsem chystala. Jelikož ale si od letoška budou děti chystat úkoly s rodiči samy, vybírají si samy i nálepky. Nálepky nakupuji většinou v KiK.
Novinkou letošního roku je samostatná příprava pracovních listů pro domácí procvičování dětí s rodiči. Dříve jsem pracovní listy chystala sama, ale jelikož mám dětí a skupinek čím dál více, je to pro mě již nadmíru časově náročné je předem chystat. Na konci Skupinek dětem rozdám pracovní sešity a společně s rodiči dle instrukcí pracovní listy nachystají. Poté si sešity zase vyberu. Děti si pracovní listy spojí vybranou sponkou.
2. lekce
Na obálce druhé lekce mám již zmíněno na nálepce, že je potřeba připravit si navíc kostku a tajemný sáček (více níže). Pro nepřítomné děti chystám navíc pracovní list k pohádce perníková chaloupka.
K lekci mám připravený zalaminovaný souhrn lekce.
Na viditelné místo při skupinkách připevňuji také osnovu lekce. Rodiče tak mohou mít představu k čemu ta která činnost je a na konci lekce mě tato osnova vede při sdělování bližších informací rodičům. K první lekci jsem měla připravený souhrn na A3, byl ale značně neforemný, tak jsem nyní zvolila prostě A4, která se mi dobře vejde do složky.
Stejně jako u první lekce mám připravenu básničku, kterou připevňuji na viditelné místo, aby mohli rodiče říkat básničku s námi.
Při uvolňovacích a grafomotorických úkolech si nejprve opakujeme básničku vezmi palec ukazovák. Děti také vzpomínají, jak se jmenuje slon, který nás v grafomotorických úkolech provází.
K úkolu týkajícímu se Sluchové analýzy a syntézy mám zalaminovány obě stránky s obrázky vcelku (je možnost je rozstříhat na obrázky). U tohoto úkolu vždy ocením lístečky, na kterých mám okopírovánu a nalepenu textovou přílohu, abych všechny obrázky přečetla ve správném tvaru.
Dětem přečtu nejprve jednu stránku, poté druhou a nakonec držím před sebou obě stránky vedle sebe.
I u dalšího úkolu týkajícího se sluchové analýzy a syntézy si ještě před tím, než obrázky ukážu dětem projedu textovou přílohu, abych řekla všechny obrázky ve správných tvarech.
Úkol týkající se tvarů si často různě uzpůsobuji. Přihlížím především k tomu, jaké děti ve skupince mám. Začínám ale vždy tím, že si každé z dětí některý z tvarů vybere a pojmenuje. Poté postupujeme různě, vždy se ale snažím dodržet to, abychom se zaměřili na pojmenování tvaru, velikosti a barvy. Někdy dětem zadávám co konkrétně mají najít, pojmenovávám já, jindy nechávám pojmenovat je a tvary vybírám sama.
Tajemný pytlík mám od jedné švadlenky. Je důležité, aby byl neprůhledný a dostatečně veliký. U tohoto úkolu vybírám předměty, které děti ze školky dobře znají (i když mám skupinky v jiné školce, vybírám předměty z této školky).
Dětem u tohoto úkolu dávám na výběr, zda chtějí předem předměty z pytlíku vidět nebo se nechají překvapit - ujistím je, že v něm není nic čeho by se měly bát, co by jim mohlo ublížit. Ve většině případů se děti chtějí nechat překvapit.
Po dokončení úkolu mají děti za úkol předměty uklidit na místo kam patří - alespoň se trochu protáhnou.
U obrazové předlohy Ř2a mám zezadu na kartičkách napsány správné tvary slov. Pokyny a textovou přílohu mám ale i přes to ještě na kartičkách.
Na další úkol odcházejí děti s maminkami ke stolečku.
Na poslední úkol se vracíme zpět na koberec.
Básničku z lekce mám tentokrát k dispozici pro zájemce - nedávám ji automaticky všem.
Pokračuji v samostatné přípravě pracovních listů k domácímu procvičování - osvědčilo se. Jen při přípravě plakátků, které mám při ruce jsem zvolila modré písmo - je lépe vidět.
Pro ty, kteří se Skupinek zúčastnit nemohli mám připraven navíc jen pracovní list s posloupností pohádky Červená Karkulka.
Od druhé do deváté lekce mám totiž natočena videa Skupinek, ve kterých mi asistuje syn. Natáčeli jsme je v době "Corony" jako distanční formu Skupinek.
I na konci této lekce rodičům shrnu, co jsme při činnostech procvičovali, k čemu je to dobré a jak případně mohou tu kterou oblast dále procvičovat. K tomu mám připraveny "taháky", ale již mám čím dál menší potřebu je používat a vede mě hlavně vyvěšená osnova lekce.
3. lekce
Na deskách mám opět uvedeno, co je potřeba navíc připravit. U této lekce je toho více. Hlavně je potřeba nezapomenout vytáhnout z první lekce pomůcky S1, Ř1. Potom je potřeba si připravit 10 předmětů ke Kimovce. Vybírám dětem známé předměty ze školky. Také nesmím zapomenout přibalit domino a různé předměty k poslouchání zvuku.
Při ruce mám okopírovaný a zalaminovaný souhrn lekce a básničku, kterou umisťuji na viditelné místo - rodiče většinou říkají básničku s námi.
K úkolu týkajícímu se Sluchové analýzy a syntézy mám zalaminovány obě stránky s obrázky vcelku (je možnost je rozstříhat na obrázky). U tohoto úkolu vždy ocením lístečky, na kterých mám okopírovánu a nalepenu textovou přílohu, abych všechny obrázky přečetla ve správném tvaru.
Dětem přečtu nejprve jednu stránku, poté druhou a nakonec držím před sebou obě stránky vedle sebe.
U slov nadřazených a podřazených nechám děti vysypat obrázky ze všech obálek a seřadit vedle sebe velké obrázky. Pojmenovávají poté velké obrázky a střídají se v přiřazování obrázků malých.
Na Kimovku mám připravený svůj šáteček z dětství. Věděli jste, že děti už vůbec neznají Křemílka a Vochomůrku? Předměty chystám předem. Po skončení hry děti hračky a předměty uklízejí.
Pravda ale je, že domino stejně spíše zmiňuji při konečném souhrnu rodičům jako tip na činnost a prostě jsme tuto položku vynechávali.
Nyní jsem si ho nechala v záloze a nabídla dětem po skončení skupinek, jako závěrečný bonus. Některá skupina chce, některá ne.
Kartičky k přiřazování rozhodím na koberec a děti hledají nejprve kartičky s puntíky a řadí je od nejnižšího množství. Potom společně třídí kartičky se srdíčky k tečkám. Do třídění jim nevstupuji. Když mají hotovo, společně zkontrolujeme postupně jednu hromádku po druhé.
Sluchová pozornost - nemám tentokrát vyfoceno. Připravuji knížku - listování, zavírání knížky (na závěr), hrneček, lžičku, vodu, papíry - stříhání, mačkání, trhání. Pokud je k dispozici - kladívko, klíče, zvoneček, rolničky.
U prostorové orientace si děti ve třídě vyberou hračku dle svého výběru a odchází k židličce a maminkám.
U tohoto úkolu postupuji různě dle toho, jaká se mi sejde skupina dětí. Někdy jim zadám co mají najít a přiřadit k obrázku vyšší nebo nižší obrázek, jindy děti vybírají obrázek dle sebe, řadí a pojmenovávají.
Básničku mám opět pro zájemce k dispozici.
Pracovní listy k domácímu procvičování děti chystají s rodiči.
4. lekce
4. lekce je hodně obsáhlá a skoro pokaždé některý z úkolů vynechám, protože bychom se ani do hodiny nevešli.
K této lekci je třeba mít navíc přichystány kuželky a proužky barevných papírů. Kuželky máme doma, tak si je vždy od svých dětí vypůjčím, proužky papíru jsem dříve stříhala, nyní si je připravuji na řezačce.
Jako u předešlých lekcí mám k ruce okopírovaný a zalaminovaný souhrn lekce. pro rodiče vyvěšuji také osnovu lekce. Připravenu mám také vytisklou a zalaminovanou básničku.
Zmínila bych zde ještě grafomotoriku. Mnoho dětí má již v této lekci problém s vlnkami. Proto se s rodiči vetšinou domlouváme, aby tento prvek s dětmi doma trénovali - stačí na zadní stranu pracovních listů předkreslit jednu dvě vlnky.
Úkol zabývající se vyvozením hlásky probíhá stejně jako u předešlé lekce. Děti ale už většinou vědí od posledně o co u úkolu jde a mnohem dříve přijdou na stejné první písmenko a mnohem jednodušeji se jim také vymýšlí další slova. Stránky s obrázky mám zalaminovány vcelku.
Třídění podle počtu slabik se dětem také již docela dobře daří a úkol celkem odsýpá. Zde nechávám děti nejprve najít kartičky s puntíky a poté je seřadit dle množství od nejmenšího.
U úkolu, kde děti hledají, co do skupiny nepatří mám z druhé strany napsán tahák. Dětem dělávají největší problém domácí a lesní zvířata a hmyz.
Kuželky děti moc baví. Je to fajn protažení. Děti brzy chápou a aktivně se zapojují do počítání. Když spadnou všechny kuželky vedu je k používání pojmu nula.
Úkol s určováním směru zvuku mnohdy vynechám, zvláště když vidím, že již nezbývá mnoho času. Na tento úkol mám připraveny papíry A5.
Na další úkol jdou děti ke stolečku. Zvláště pro děti, kterým se tento úkol nedaří je fajn, že jim maminka může pomoci a úkol dovysvětlit. Dětem rozdám velké podložky a v popsaných malých obálkách (dle prvního obrázku). Pokud je čas, podložky dětem vyměňuji a vyzkouší si dvě až tři.
Pokud nastane časová tíseň, vynechávám úkol se šipkou.
Nejoblíbenějším úkolem je pro děti skládání červíka. Někteří tento úkol již znají, pro některé je překvapivě obtížný. Někdy si děti zvládnou vyrobit červíky i dva, dětem dávám možnost vzít si i pár proužků domů a často mi na další lekci nosí mnoho doma vyrobených červíků.
U posledního úkolu dětem říkám jaký tvar mají kam dát, poslední (většinou obdélník je nechám pojmenovat a to i jeho umístění - často je předposlední). Karty a malými obrázky mám v obálkách A5, které dětem rozdám.
Jako u lekcí výše, i nadále si pracovní listy domů připravují na konci lekce rodiče s dětmi.
Domů si mohou děti vzít také básničku. A nechybí ani nálepka jako odměna.
Komentáře
Okomentovat