Týden plný barev

V tento poprázdninový týden jsme ještě naposledy zabrousili do podzimní tematiky a věnovali jsme ho barvám. U některých činností zřejmě, u jiných symbolicky. Co do přípravy byl týden náročnější než jindy, protože jsem zvolila množství činností, které běžně neděláme a bylo potřeba se jim předem více věnovat. Myslím ale, že to stálo za to a prožili jsme s dětmi krásné dny.

Týden jsme začali tradičním komunitním kroužkem, tentokrát s otázkou: "Co jsme dělali o prázdninách", protože jsme se sešli po podzimních prázdninách, které skýtaly mnoho zážitků.

Navázali jsme poté na předešlý týden, kdy měla kolegyně pro děti připravenu moc hezkou činnost s drakem vytvořeným na koberci z malířské pásky, kterého děti dotvořily pomocí kaštánků a barevnými papírovými mašličkami, které si děti vytvořily. Kromě jiného děti přikládaly mašličky drakovi při písničce Jaký ocas draku dáme, jejíž text si kolegyně upravila, aby pasoval k barevným mašličkám. 

Tentokrát jsem vytvořila mašličky a obrázky, které měly společné první písmeno. Nejprve jsme si obrázky společně pojmenovali, pár prvních vytleskali (to děti zvládaly již velmi dobře) a určovali první písmenko. Následně při písničce vždy některé z dětí hledalo dvojici obrázků se stejným prvním písmenem. Ukázalo se ale, že je činnost pro děti složitá z důvodu velkého množství obrázků. Připravila jsem obrázky tak, aby každé z dětí mělo možnost vybrat svou dvojici obrázků, ale dětí bylo právě tento den 20 a díky tomu i obrázků bylo hodně. Dětem tedy docela dlouho trvalo než dvojici našly. Pro příště by bylo lepší zvolit menší množství obrázků (třeba 8 - 10) a po vyčerpání obrázků si pojmenovat další a v tanečku pokračovat. Nebo by mohly hledat obrázky ve skupinách.

Dráčka s obrázky se stejnými prvními písmeny jsem vytvořila v Canvě a je možné si ho stáhnout.

Podobně řešený dráček, ale s rýmy, je součástí Edukativně stimulačních skupin.

Dráčka s homonymy má vytvořeného Pavla Pundová, stejně jako dráčky s antonymy.

Původně jsem měla připravené dráčky a obrázky (vytisknuté ve velkém formátu A3) právě od Pavly Pundové, ale zhodnotila jsem, že bude lepší nejprve si vyzkoušet práci s jednoduššími prvními písmeny a teprve později navázat antonymy a homonymy.

V úterý jsme se věnovali Dušičkám. Připravila jsem si jen takový jednodenní projekt, protože v dalších dnech nás čekaly jiné akce. Děti již od pondělí nosily sklenky, do kterých se vejde čajová svíčka. Musím, říci, že mě naši rodiče opět příjemně překvapili. I přes to, že jsem jim infomail napsala až o víkendu, sešlo se nám skleniček tolik, že si všechny děti mohly vyrobit lucerničky hned dvě a ještě nám zbyly sklenky na pokusy a jiné činnosti.

Hned po svačince jsem se pustili do výroby lucerniček. Skleničky nejprve děti natřely Herkulesem.

Na sklenku poté přitiskly a uhladily průhledný papír (hedvábný, střihový apod.). Papír se může před přiložením pomačkat. Přečnívající papír obstřihly. 

Lepidlo jsme nechali zaschnout a sklenky vzali ven. Děti pomalovaly skleničky anilinkami. 

Skleničky jsme zkoušely prosvítit alespoň telefonem a vypadají opravdu moc krásně. Se svíčkou si je děti zapálily až doma s rodiči.

Nápad na toto tvoření je z dílny Radky Rubešové, konkrétně Online ateliéru 2022, Dušičkové výzvy.

V kroužku jsme si povídali o Dušičkách. Některé děti dokázaly velmi pěkně vysvětlit ostatním dětem, proč chodíme na podzim na hřbitov a rozsvěcíme svíčky. V KK se svěřovaly s tím, zda hřbitov s rodiči navštívily a na koho vzpomínaly. Jelikož děti čekalo následující den ve školce halloweenské dopoledne, měly tendenci si Dušičky s Halloweenem plést. Myslím ale, že nakonec se nám podařilo tyto dva svátky docela dobře odlišit. Mně k této diskuzi pomohla brožura Hanky Švejdové Čas dýní, Dušiček, tmy a rýmy. 

Povídání o Dušičkách může pěkně doplnit také básnička Kateřiny Konvalinové Dušičky. My jsme si ji jen přečetli, nazpaměť jsme se ji neučili.

Jak Dušičky uctívali naši předkové je pěkně napsáno v knize Český rok Pavlíny Pitrové.

Báječné bylo čtení knihy Sandry Dieckmann Čekání na vlka. V knize je dětem velmi pěkně přiblíženo téma ztráty a jak se s ní vyrovnat. Děti velmi soustředěně naslouchaly četbě ponořeny do krásných celostránkových ilustrací. Poselství knihy děti velmi dobře pochopily, o čemž jsem se přesvědčila i v dalších dnech, kdy jsme se ke knížce vraceli. Zde i několik stránek z knížky.

Ve středu nás čekalo Halloweenské dopoledne. Kromě řádění při písničkách a her (čerpala jsem z výše zmíněné brožury Hanky Švejdové a také knihy Činnosti ke svátkům a tradicím) jsem připravila pro děti také pokusy. Příprava na pokusy pro mě byla v tomto týdnu jednou z nejnáročnějších. 

Čerpala jsem z mnoha publikací a webů a vybírala pokusy co nejefektivnější, pro mě dobře zvládnutelné a spojené s barvami.

Mnoho bezva pokusů je v knize Radka Chajdy Věda hrou. Také Polypohádky Veroniky Trnčákové Kuželové pár jednoduchých pokusů obsahují. Zúčastnila jsem se také webináře této autorky, kde nejen tyto pokusy přímo ukázala.

V knížkách Vědci v mateřské škole 1 a 2 Ivany Rochovské a Dagmar Krupové je mnoho badatelských aktivit týkajících se vzduchu, počasí, světla, tepla, zvuku, tání a vypařování. 

Nejvíc mi ale nakonec pomohly stránky brněnského zábavního vědeckého parku VIDA!, kde jsou pokusy s obrázky a videy.

Zde také odkazy na další chemické a fyzikální pokusy.

Pro pokusy jsem využila odměrky různých velikostí. Pokusy pak vypadaly více "vědecky".

Nakonec jsme se pustili do těchto pokusů (dětem jsem řekla, že budeme kouzlit s barvami):

Lávová lampa 

u tohoto pokusu jsem s děti nalákala na barevný déšť a až po chvíli si uvědomila, že vlastně připravujeme lávovou lampu 🙉. 

Postup tohoto pokusu zde. Zvolila jsem větší množství vody i oleje (ve správném poměru) a asi i proto měl pokus větší efekt až při několikáté vhozené tabletě.

Barevný olejový déšť

U tohoto pokusu byla potřeba trocha trpělivosti než se začnou barvy rozpouštět. Naštěstí to ale nebyla taková doba, aby děti čekat nevydržely.

Postup zde.

Barevná duha

U tohoto pokusu bylo dětem líto bonbony použít. Prohlašovaly, že by je raději snědly než s nimi dělat pokusy 😂. Měla jsem ale připraveny balíčky dva. Jeden jsme si tedy rozdali a na pokus použili ten druhý. No a po skončení pokusu jsme dětem nabídli, že mohou sníst i tyto bonbony, protože kromě ztráty barvy nebyly špatné. Nabídky využily.

Tento pokus je z knihy Polypohádky Veroniky Trnčákové Kuželové. Podobné pokusy jsou i s použitím mléka.

Sopka

Tento pokus si není třeba nějak dlouze představovat. Připravila jsem ho jako velké finále a dětem se opravdu moc líbil. Jelikož jsem použila dost sody, mohla jsem ještě přilívat další ocet a sopka soptila dál a dál. 

Postup pokusu se asi najde i různě na internetu. Já jsem čerpala z knihy Radka Chajdy Věda hrou.

Po skončení pokusů se děti ptaly, jestli i zítra budeme kouzlit s barvami, tak jsem jim prozradila, že ano. 

Ve čtvrtek jsme se od rána pustili do bublinohraní. Nápad je z knihovny Jany Podzemné.

Je to tvoření trochu organizačně náročné. Děti tvořily po jednom a po každém tvoření bylo potřeba důkladně umýt vršky lahví. 

K tvoření je potřeba potravinářské barvivo, jar a uříznuté lahve na nichž je gumičkou přidělaná látka. Hezky by asi vypadalo i tvoření s tušemi, ale z hlediska bezpečnosti budou jistější potravinářské barvy. Může se totiž stát, že některým dětem (zvláště menším) chvíli trvá než přijdou na to, jak do lahve foukat a může se stát, že vsají pěnu do pusy jako brčkem.

Každý pojal tvoření odlišně a tentokrát šlo skutečně především o prožitek tvoření. Výsledné obrázky ani zdaleka nevystihují krásu, která na papíře při foukání bublin vznikala.

Původně jsem si myslela, že toto tvoření bude jen na jeden den. Některé děti si ale tvoření nestihly vyzkoušet, tak jsem ho připravila i v den následující. Dala jsem do vody asi víc jaru a vznikala mnohem hustší pěna. Barevný otisk na papíře potom také byl velmi pěkný. Pěna ale děti natolik fascinovala, že vytvářely spíše hromady pěny, takže jemná kresba bublin nakonec zanikla. Ale to děti vůbec netrápilo.

Ve čtvrtek jsme také zkoumali, jaká barva vznikne spojením žluté a červené. Pomohl nám pokus Vzlínání barevné vody. Není to pokus, který by se ukázal hned. Když se připraví ráno, tak třeba až po dvou hodinách ve vidět výsledek. O to ale více děti fascinuje a mnohem více o něm přemýšlí a diskutují. Což je nakonec mnohem přínosnější než výsledek okamžitý. Zajímavé u tohoto pokusu bylo ještě to, že druhý den ráno bylo ve všech sklenkách stejné množství vody.

V pátek jsme potom vyzkoušeli pokus se žlutou a modrou. Předešlý den jsem použila potravinářská barviva, nyní tuše (modré potravinářské barvivo nebylo k sehnání). Děti opět živě debatovaly nad tím, jaká barva asi vznikne.

V dalším týdnu bych ještě ráda vyzkoušela míchání žluté, modré a červené dohromady.

V pátek jsme také zkoušeli míchání barev na paletě. Dětem jsem dala k dispozici pouze žlutou, modrou a červenou barvu s vysvětlením, že i malířům stačí k namíchání všech barev pouze tyto tři barvy a ony si nyní můžou míchání také vyzkoušet. Tvorba probíhala různě. Někdo skutečně zkoušel barvy míchat po troškách, někdo tvořil různé ornamenty, někdo splácal všechny barvy dohromady. Většina palet po tvoření vypadá podobně (prostě hnědá), ale zde se opět ukázalo, že průběh tvorby je významnější než výsledek.

V pátek jsme se také v kroužku pustili do činnosti, která mi také mnoho času přípravy zabrala. Celý týden jsem se na ni ale o to více těšila.

Chtěla jsem dětem umožnit prožít si chvilku s vážnou hudbou. O hrátkách s vážnou hudbou jsem již dříve napsala článek. Loni jsme na podzim pracovali s Vivaldiho Podzimem. Nyní jsem ale chtěla vyzkoušet zase něco jiného. Přemýšlela jsem jak propojit barvy a hudbu. A po různých možnostech jsem došla k Obrázkům z výstavy Modesta Petroviče Musorgského. A při zpracovávání se mi ukázalo propojení hlubší než jsem původně myslela. Dětem jsem příběh předala asi takto:

"Před mnoha lety žili dva přátelé. Jeden měl moc rád hudbu a druhý moc rád maloval. Jeden tedy byl hudební skladatel a druhý malíř" Dětem jsem ukázala portréty Musorgského a Hartmanna a zkoušely hádat který z nich je malíř a který hudební skladatel. "Rádi si spolu povídali a trávili spolu čas. Stalo se ale, že malíř zemřel. Hudební skladatel z toho byl moc smutný. Cítil prázdnotu a tmu, pamatujete na lišku z naší knížky?" V knížce jsem našla stránku, která zobrazovala liščin smutek nad ztrátou kamaráda vlka. "Vzpomenete si, co lišce pomohlo, aby měla zase radost ze života?" A děti hned reagovaly - liška vzpomínala na to, co hezkého spolu a vlkem prožili. "A tento pan hudební skladatel si jednou, když byl na výstavě obrazů svého kamaráda řekl, že některé obrazy zhudební a bude tak vzpomínat na vše, co spolu zažili."

Informace k této činnosti jsem čerpala jak ze svých zápisků ze střední školy, tak i z Wikipedie, kde je toto dílo velmi dobře zpracováno.

Dětem jsem ukázala obrazy, které skladatel zhudebnil - vytiskla jsem obrazy z této prezentace. 

K poslechu jsem vybrala Skřítka, Starý hrad, Tanec kuřátek ve skořápce, Baba jaga, Velká brána kyjevská.

Pouštěla jsem postupně krátké ukázky a děti zkoušely hádat, o který z obrazů se jedná. Skladby jsem si sestříhala z tohoto videa. K hudbě jsme potom zkoušeli pohyb:

• Promenáda - procházíme se po výstavě mezi obrazy a prohlížíme si je. Tuto skladbu jsem pouštěla mezi jednotlivými ukázkami.
• Skřítek - Skřítek, který má škaredý škleb a má křivé nožky - pohybuje se nemotorně.
• Starý hrad - proměníme se v rytíře a princezny a vznešeně se procházíme.
• Tanec kuřátek ve skořápce - poskakování vylíhnutých kuřátek
• Baba Jaga neboli Domek na kuří nožce - ježibaba létá po lese na svém koštěti
• Velká brána Kyjevská - zda skladatel vyjadřuje lásku ke své zemi - každý by měl být hrdý na svou zemi
• Hrající si děti - tato ukázka je k poslechu také jistě vhodná, neměla jsem k ní ale obrázek a zapomněla jsem na ni.

Mimochodem původní Musorgského verze je pouze pro klavír . Pro orchestr tuto skladbu upravil Maurice Ravel. Měla jsem připravenu i tuto verzi s tím, že bychom zkoušeli porovnat, v čem se verze liší a která se dětem třeba líbí více. Ale nedošlo na to.

Na závěr si děti měly vybrat, kterou skladbu si pustíme ještě jednou - vyhrál Tanec kuřátek těsně před Babou Jagou.

V tomto týdnu úkoly se sovičkami připraveny nebyly.